Terčino údolí, Cuknštejn, Nové Hrady a Žumberk

Terčino údolí (také Terezino údolí nebo Tereziino údolí) je romantický krajinný park v údolí říčky Stropnice poblíž Nových Hradů. Dal jej vybudovat hrabě Jan Nepomuk Buquoy roku 1756 na popud své manželky Terezie Buquoyové, po níž je park pojmenován.¹

Pozdně gotická tvrz Cuknštejn stojí na konci romantického Terčina údolí a patří k našim nejlépe dochovaným středověkým tvrzím.

Nové Hrady byly ve středověku významnou pohraniční pevností. Ve 13. století zde byl vybudován vrcholně středověký hrad patřící rodu Vítkovců. Také se zde nachází raně klasicistní zámek, který si nechali vybudovat Buquoyové na okraji historického centra města.

Tvrz Žumberk je i s kostelem a historickým jádrem vesnice obehnána hradební zdí.

Terčino údolí bylo postupně doplněno mnoha romantickými stavbami. V letech 1788-97 byla vybudována empírová budova „lázní“ nazývaná Lázničky, v roce 1803 byl postaven Modrý dům, ve kterém hraběnka trávila letní měsíce. Park byl také stále obohacován řadou drobných architektonických a sochařských objektů, jakýchsi „pomníčků“, obsahujících poetické texty a zpravidla opěvující přátelství. Roku 1817 byl zřízen umělý vodopád vysoký přibližně 20 m. Vedle stromů přirozeně v údolí rostoucích byl park osázen také exotickými dřevinami. Například u Modrého domu jsou dodnes dochovány přes 15 m vysoké cypřiše. Z místních dřevin je třeba zmínit řadu velmi starých stromů, především dubů. Mnohé z nich zde rostli už před vznikem parku, nejstarší (dub letní) s obvodem kmene 730 cm zde roste už přibližně 500 let. Roku 1936 byl park výrazně poškozen povodní, při níž byl mj. prakticky zničen Modrý dům, z něhož zbyly pouze trosky obvodových stěn. Drobné architektonické objekty zčásti nebo zcela zanikly.