Hlavní stránka > Uniformy > Polovojenské organizace > Spolky c. k. vojenských vysloužilců

Spolky c. k. vojenských vysloužilců

Spolky vojenských vysloužilců vznikaly postupně v každém městě či větší obci. A to především po prusko - rakouské válce 1866 Měly především charitativní účel. Nemajetným bývalým vojínům vypravovaly důstojné pohřby. V parádě doprovázely nebožtíka s hudbou ke hrobu (někdy i se střelbou z moždířů). Podporovaly vdovy a sirotky po zemřelých. Účastnily se mší svatých, církevních i jiných slavností, akcí jiných spolků, na které byly zváni - především svěcení jejich praporů a oslav výročí jejich založení, pořádaly plesy, společné výlety, případně na obdobné akce jiných spolků vojenských vysloužilců vysílali deputace. Příslušníci spolků vojenských vysloužilců projevovali velké vlastenecké cítění.1


Na kartonem podlepené kabinetní fotografii jsou tři veteráni. Uprostřed sedí
          na židli obtloustlý muž s dvoubarevnou šerpou s třásněmi na konci. Na šerpě má kovový znak monarchie.  
          Všichni tři mají větší množství vyznamenání. Dva z nich mají světle vyšívaný límec a mimo
          kohoutího peří ještě bílá peří menší velikosti.

Rozměry: 107 x 162 mm

Zpočátku neexistovalo jednotné oblečení a víceméně se podobalo kroji. Většina spolků volila šedou nebo tmavě modrou uniformu podle vzoru německých veteránů. S novým rakouským říšským svazem došlo i na jednotné uniformy, když C. k. ministerstvo vnitra vydalo 10. dubna 1900 předpis o služebních uniformách. Klobouk byl podle předpisu vyhotoven z pevné černé plsti s mírně rozšířeným dnem (šíře krempy vpředu i vzadu činila 1,6–2,1 cm směrem dolů, po stranách 3,5–4,5 cm zvednutá). Na levé straně se nosil usazen kovový hořící granát zdobený císařským korunovaným orlem a monogramem FJI (Franz-Joseph I.). V plamenech granátu se ukrývala trubička k zastrčení zelených kohoutích per. Uniforma sestávala z vlněné bundy ve státní tmavě zelené barvě s dvěma řadami po osmi žlutých kovových knoflících s vyraženým písmenem „V” (Veteran) a černých dlouhých kalhot. Bundu zdobil červený límec, manžety a červené lemování. Černý kabát měl stojáček a manžety lemované taktéž červeně, vzadu tzv. dragouna a vpředu dvě řady kovových žlutých knoflíků po šesti. Límec kabátu a bundy zkrášlovaly emblémy hořících granátů. Uniformu doplňovaly bílé kožené rukavice. Symbolem odvahy a nezávislosti (ale i vojenského stavu) bylo odjakživa nošení poboční zbraně. Císařským dekretem ze dne 4. července 1914 poboční zbraň povolena. Nejprve to mohla být jakákoliv šavle, později byl předpisem (o služebních uniformách) důstojníkům a mužstvu vzor šavle taktéž upraven.2

  • < Polovojenské organizace
  • Měšťanské ozbrojené sbory
  • Spolky c. k. vojenských vysloužilců
  • Knížecí arscibiskupská garda v Kroměříži
  • Armády českých politiků
  • Hlinkova garda
  • Povstalecké jednotky 1945
  • Lidové milice
  • Neurčené organizace