Hrad, původní sídlo majitelů panství, je nyní někdy nazýván starý zámek. Je to proto, aby se odlišil od nového zámku, který si nechali postavit Buquoyové na počátku 19. století.

Stojí na skalnatém výběžku nad Stropnicí na jihozápadě města Nové Hrady. Gotický hrad z 1. poloviny 13. století byl poprvé zmiňován roku 1279 zároveň s jeho majitelem Vítkovcem Ojířem ze Svin, jehož otcem byl Vítek z Klokot. Později byl hrad v držení dalších Vítkovců – pánů z Landštejna a od roku 1359 Rožmberků. V 16. století byl hrad těžce poškozen - nejprve při požáru a výbuchu střelného prachu od blesku v roce 1579 a poté při poměrně silném zemětřesení v roce 1590. Proto byl opraven a nově opevněn podle návrhů italského architekta Antonia Canevalle. Smrtí posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešlo panství na základě dědické smlouvy do majetku pánů ze Švamberka. Od roku 1635, kdy si Buquoyové nechali na novohradském náměstí vybudovat pohodlnou rezidenci, sloužil hrad pouze k hospodářským účelům (bydlení panských úředníků, lesní správa, od konce 18. století rodinný archiv Buquoyů a knihovna). Po druhé světové válce bylo Buquoyům panství zkonfiskováno a předáno do péče státu. V padesátých letech 20. století byla v části hradu zřízena expozice převážně hyalitového skla.¹