Stojí na skalnatém výběžku nad Stropnicí na jihozápadě města Nové Hrady. Gotický hrad z 1. poloviny 13. století byl poprvé zmiňován roku 1279 zároveň s jeho majitelem Vítkovcem Ojířem ze Svin, jehož otcem byl Vítek z Klokot. Později byl hrad v držení dalších Vítkovců – pánů z Landštejna a od roku 1359 Rožmberků. V 16. století byl hrad těžce poškozen - nejprve při požáru a výbuchu střelného prachu od blesku v roce 1579 a poté při poměrně silném zemětřesení v roce 1590. Proto byl opraven a nově opevněn podle návrhů italského architekta Antonia Canevalle. Smrtí posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešlo panství na základě dědické smlouvy do majetku pánů ze Švamberka. Od roku 1635, kdy si Buquoyové nechali na novohradském náměstí vybudovat pohodlnou rezidenci, sloužil hrad pouze k hospodářským účelům (bydlení panských úředníků, lesní správa, od konce 18. století rodinný archiv Buquoyů a knihovna). Po druhé světové válce bylo Buquoyům panství zkonfiskovano a předáno do péče státu. V padesátých letech 20. století byla v části hradu zřízena expozice převážně hyalitového skla.¹