Hlavní stránka > Výlety > Louzek 25.8.2011 >

Louzek 25.8.2011

Archeologické nálezy dokládají osídlení místa již na konci 13. století. Hrad zde pravděpodobně vznikl na přelomu 13. a 14. století. První zmínka o Louzku pochází až z roku 1421. V roce 1448 jej získal Oldřich z Rožmberka. Jako pustý je výslovně zmíněn roku 1541, ale k jeho zániku nejspíše došlo záhy po připojení k rožmberskému dominiu, kdy byl opuštěn. V rámci obrovských dominií již pro něj totiž nebylo využití a jeho údržba a provoz nebyly rentabilní.


Louka, v pozadi les a hora
Krajina u Louzku

Louka a les
Cesta k hradu

Řeka v údolí mezi stromy
Řeka Malše pod hradem

Hrad zaujímal jihovýchodní nároží širší planiny nad strmým údolím řeky Malše. V rámci nároží se nacházel hřebenovitý skalní útvar. Pod tímto skalním útvarem spadá k Malši jižním směrem prakticky kolmá skalní stěna.

Louzek je příkladem malého hradu s nevelkým jádrem. Čtverhranná věž v severozápadním nároží jádra chránila hrad před útoky z planiny před ním. Jihovýchodní nároží věže je dochováno v podobě vysokého torza. Do věže se vstupovalo portálem v prvním patře. Palác byl postaven na jižním okraji skalní stěny. Vnější stěna paláce byla v počáteční fázi rozvoje hradu nad zděnou podezdívkou z části dřevěná. Mezi věží a jižním palácem se nacházejí pozůstatky brány. Na západní a severní straně zajišťoval jádro příkop.


Zbytek velké věže s portálem
Velká věž v pohledu od jihovýchodu

Najižním křídle dvě okna
Čelo západní části jádra. Vlevo věž, vpravo jižní křídlo paláce

Ve stěně dvě okna
Vnější líc západní stěny
jižního paláce

Zbytky zdiva ukazují, že v další fázi stavebního vývoje měl hrad dvojici křídel. Severní připojené k velké věži, a zvýšené již zděné jižní křídlo. Z něho se dochoval pro zříceninu charakteristický fragment zdi s velkými okny. Další stopu mladšího stavebního vývoje také představuje vznik budovy v prostoru vstupu do jádra mezi jižní stranou obytné věže a severozápadním nárožím jižního paláce. Již tak stísněné nádvoří bylo možná obestavěno také z východní strany.

Při tomto řešení ovšem zůstal nejvyšší bod skalního útvaru před západním čelem jádra. To bylo z obranného hlediska nevýhodné a tak z něj byla v poslední fázi vývoje hradu učiněna vnější, před vnitřním příkopem ležící, část jádra. Na severovýchodní nároží skalního útvaru byl připojen vysoký val a na jihozápadní nároží další brána. Přístup byl ve vnější části jádra kryt přirozeným skalním útvarem, do jehož úbočí byl zasekán, takže byl z plochy před hradem prakticky nezasažitelný. Pod jihozápadním nárožím se ve svahu zachovala část zdiva vnější části jádra. Další neméně hluboký příkop obíhal spolu s masivním a vysokým valem v oblé křivce obě části jádra až k jižnímu svahu nad řekou.

Vedení přístupové komunikace po jižní hraně planiny umožňovalo její podstatně lepší kontrolu a velmi omezovalo možnosti útoku na brány, které ji přepažovaly.


Interiér velké věže
od severozápadu

Dnes mělký příkop
Valy a příkop chránící hrad
od severu a západu

Protáhlý areál hospodářského předhradí byl připojen k jižní hraně terénního útvaru. Od jihu tak bylo předhradí chráněno strmým svahem k Malši. Na západní a zejména severní straně předhradí chránily podstatně méně masivní valy, příkop a patrně dělostřelecký srub.


  1. DURDÍK, T. Hrady na Malši
  2. DURDÍK, T., SUŠICKÝ, V. Zříceniny hradů zámků a tvrzí Jižní Čechy
  3. Louzek [online]. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Louzek">
  4. HRADY.cz Louzek -hlavní stránka [online]. Dostupné na WWW: http://www.hrady.cz/?OID=210">
  5. HRADY.cz Louzek -fotogalerie [online]. Dostupné na WWW: http://www.hrady.cz/index.php?OID=210&PARAM=2">
  • Pořešín r.1999
  • Hrad Velešín 17.8.2006
  • Louzek 25.8.2011
  • Pořešín 24.3.2012
  • Rožmberk 28.8.2012
  • Kamenný Újezd 24.7.2014