Hlavní stránka > Uniformy > Habsburská monarchie >

Habsburská monarchie

Některé důležité pojmy

Pro přesné pojmenování habsburských držav by se muselo používat dlouhého výčtu názvů všech území. Proto se zjednodušeně hovoří o habsburské monarchii (habsburském mocnářství). V letech 1804 až 1867 se pro habsburskou monarchii v celém jejím rozsahu užívalo označení rakouské císařství. Termín Rakousko budeme do roku 1915 používat zásadně pro území celé monarchie. Oficiální název Rakousko byl pro západní část monarchie zaceden roku 1915.1 (V případně použití pojmu Rakousko pro označení pouze neuherské části monarchie se totiž někdy myslí celé Předlitavsko, jindy nezahrnuje Halič, Bukovinu, či severoitalská území.2) Pojem Rakousy budeme používat výhradně pro historické habsburské državy, tj. Dolní či Horní Rakousy.3 Název Rakousko-Uhersko, oficiálně Rakousko-uherské mocnářství, je možno používat až pro období po rakousko-uherském vyrovnání, ke kterému došlo roku 1867.4

Pro vše, co souviselo s panovníkem, se podle jeho nejvyššího titulu používal do nástupu Marie Terezie na trůn přívlastek císařský. Tomu odpovídal i název císařské vojsko. Protože se Marie Terezie nemohla ucházet o titul německého císaře, používal se od roku 1740 do roku 1745 přívlastek královský (Byla královnou českou a uherskou.) a označení královská armáda. Když byl roku 1745 německým císařem zvolen manžel Marie Terezie František Štěpán Lotrinský (jako císař František I.), bylo z jeho císařského a jejího královského titulu vytvořeno spojení císařsko-královský (c.k., německy k.k.).

Změny přinesl roku 1967 rakousko-uherský dualismus. V prvních dvou desetiletích panovala v označování osob a institucí jistá nedůslednost. Říšské instituce, tj. společné pro Předlitavsko i Zalitavsko, byly totiž i nadále označovány jako "císařsko-královské". Stejně jako instituce předlitavské. Tak byla například c.k. armáda, ale i c.k. zeměbrana. Instituce zalitavské byly uváděny jako královské uherské (případně královské chorvatské). Teprve od roku 1889 se pro záležitosti říšského charakteru začalo užívat označení císařský a královský (c. a k. německy k. u. k.). V Urách se ovšem vyhýbali říšským označením a nesla-li armáda v Předlitavsku oficiálně název císařská a královská, pak v Zalitavsku zásadně "společná".5


  1. MACEK, P.; UHLÍŘ, L. Dějiny policie a četnictva I. str.31
  2. MACEK, P.; UHLÍŘ, L. Dějiny policie a četnictva I. str.31,32
  3. MACEK, P.; UHLÍŘ, L. Dějiny policie a četnictva I. str.32
  4. MACEK, P.; UHLÍŘ, L. Dějiny policie a četnictva I. str.31
  5. MACEK, P.; UHLÍŘ, L. Dějiny policie a četnictva I. str.32
  • Rakouská armáda
  • C. a k. armáda Františka Josefa I
  • C. a k. armáda po nástupu Karla I.
  • Ostrostřelecké sbory
  • Rakouská společnost Červeného kříže
  • Odkazy