Hlavní stránka > Uniformy > Čsl. armáda 1918-1939 > Ozbrojené jednoty, NG, NSG >

Ozbrojené jednoty, NG, NSG

V roce 1926 vznikl svaz ozbrojených jednot. Jednalo se o organizaci navazující na tradice dobrovolných měšťanských ostrostřeleckých sborů z 19. století. V roce 1926 byly tyto ozbrojené jednotky sdruženy do „Svazu ozbrojených jednot RČS“, který se v roce 1930 přejmenoval na „Národní gardy“ a jejich ústředním orgánem se stal „Svaz národních gard RČS“. Hlavním úkolem NG bylo připravovat své příslušníky pro pomocnou vojenskou službu v případě mobilizace a války. Příslušníci NG měli přitom pěstovat vlasteneckého ducha s vyloučením příklonu k jakékoliv politické orientaci. V roce 1934 členskou základnu NG tvořilo 1850 členů sdružených do 22 organizací. V dubnu 1936 v rámci NG působilo 112 místních organizací (z toho 15 na Slovensku a 2 na Podkarpatské Rusi) s 22 400 členy. V době všeobecné mobilizace, vydal „Svaz národních gard RČS“ výzvu k mužům, na které se nevztahovala vojenská povinnost, aby se přihlásili do služeb občanské obrany v národních střeleckých gardách, a k ženám, aby se přihlásily k dobrovolné a bezplatné pomoci v těchto gardách. Nařízením protektorátní vlády z 31. 3. 1939 byla činnost NG, stejně tak jako všech dalších občanských polovojenských a tělovýchovných organizací, ukončena. 1

Kolorovaná fotografie ukazující barvy
          uniforem gardistů.


V roce 1924 zavedená šedomodrá uniforma s modrostříbrnými šňůrami.


Slavnost odevzdání praporu Ozbrojené jednotě č. 8 v Turnově v roce 1929. 2

V roce 1935 si Národní garda hl. m. Prahy připomněla 575. výročí svého založení. Zde několik důležitých momentů z historie sboru:

Císař Karel IV. svým majestátem z 15. června 1360 nařídil všem ve městě bydlícím výrobcům luků a kuší, aby se i se svými lidmi ubytovali ve věžích nových městských hradeb. Jejich povinností bylo střežit městské hradby proti nepříteli. Dále museli být kdykoliv panovníkovi k službám. Byli dokonce jeho tělesnou stráží.

Po stavovském povstání a bělohorské bitvě byli zbaveni některých důležitých výsad. Střelecká cvičení se pro nedostatek prostředků nadále nekonala a Střelecký ostrov začal pustnout. 28. července 1648 při pokusu Švédů vniknout do Starého Města se pouhým pěti střelcům podařilo odvrátit švédský útok. Navíc hrdinně zabránili Švédům, aby se na lodích přeplavili přes Vltavu z Malé Strany na Staré Město. Poté za pomoci setniny barona Švihovského, patřící k pluku hraběte Maxmiliána Waldsteina, obsadili ostrov a čelili nepříteli. Švédi se na Staré Město nikdy nedostali. Za to byla sboru navrácena bývalá privilegia.

Významnou úlohu sehrál také roku 1866 ve válce prusko-rakouské. Před obsazením Prahy pruským vojskem se evakuovala z města nejen státní administrativa, ale i policie. Po dobu okupace převzali pořádkovou a strážní službu příslušníci měšťanských sborů. Všechny, kteří konali službu, vyznamenal císař roku 1866 záslužnou medailí, sborům pak udělil privilegium, aby při císařské návštěvě Prahy drželi stráž na Pražském hradě spolu s vojskem.

Při reorganizaci rakouské armády byly roku 1886 měšťanské sbory pro případ války zařazeny do c. k. domobrany. Sborům byl předepsán jednotný stejnokroj a od armády dostaly jednotné pušky. Ostrostřelci měli právo doprovázet panovníka při jeho návštěvě Prahy a asistovali při veřejném vystavování a převážení korunovačních klenotů.

Když se ostrostřelci po roce 1918 stali Národní gardou, byl schválen nový stejnokroj v šedomodré barvě a hodnosti přizpůsobeny armádním. 3

Tolik do roku 1935.

Skupinka gardistů s několika voj.
          důstojníky.

Skupina gardistů při neznámé příležitosti.

Skupina v polních uniformách.

Nejspíše gardisté v polních uniformách v průběhu polního cvičení.

Kromě NG v meziválečném Československu ze střeleckých organizací působila ještě „Čs. obec střelecká“ (vznikla v roce 1897 jako „Česká obec střelecká“ a v roce 1934 měla 30 000 členů), společně s „Čs. národním svazem střeleckým“ (vznikl v roce 1925 odtržením části organizací od ČsOS a v roce 1934 měl 128 jednot s téměř 9000 členy). 4


  1. MINAŘÍK, P.; ŠRÁMEK, P. Československé vojenství Vaše Dotazy 74 dotaz 1102 [online] Dostupné na WWW: www.vojenstvi.cz/vasedotazy_74.htm
  2. Časopis: Národní zájmy 25. 7. 1929
  3. ASSMANN, J. N. Terče pražských ostrostřelců, str. 4 - 7
  4. MINAŘÍK, P.; ŠRÁMEK, P. Československé vojenství Vaše Dotazy 74 dotaz 1102 [online] Dostupné na WWW: www.vojenstvi.cz/vasedotazy_74.htm
  • Československé legie
  • Počátky organizace domácího vojska
  • Dobrovolnické jednotky
  • Provizorní stejnokroje domácího vojska
  • Stejnokroj vzor 1919
  • Stejnokroj vzor 1921
  • Stejnokroje 1930-1939
  • Ozbrojené jednoty, NG, NSG
  • Odkazy