Portrét Lomonosova
Hlavní stránka > Poznámky > M. V. Lomonosov

Michail Vasiljevič Lomonosov (1711-1765)

Za jedinou cestu k odhalení obecných pravd z pokusů považoval hypotézy. Formuloval zákon o zachování hmoty a pohybu. Všechny přírodní jevy vykládal různými pohyby atomů. Například teplo jejich otáčivým pohybem. Připuštěním deistického výkladu světa dával ruskému člověku možnost zůstat při své výře a přitom se přiklonit k novým filosofickým směrům západním. Zasazoval se o pokrok vědy, vzdělanosti a osvěty v Rusku. Zastával názor, že Země a celý vesmír jsou v neustálé změně.


Zákon o zachování hmoty a pohybu formuloval Lomonosov poprvé v dopise L. Eulerovi z 5. července 1748, později jej vyložil pro vědeckou veřejnost (rusky a latinsky) v Úvahách o tuhosti a kapalnosti těles, 1760). Lomonosov jej ovšem pojal jako experimentálně zdůvodněný všeobecný přírodní zákon týkající se hmoty i pohybu. (na rozdíl od Descarta, který jeho platnost omezoval na kvantitu pohybu, a od Boyla, který jej omezoval na váhu hmoty).

S materialistickou myšlenkou, že všechny jevy, zkoumané přírodovědou, jsou různé (s.412) formy pohybu hmoty, souvisejí Lomonosovovy aplikace kinetické teorie na široký okruh přírodovědeckých problémů: na výklad tepla pohybem částic (Úvahy o příčině tepla a chladu, 1744), na učení o plynech, na analýzy kalcinace kovů a hoření, orázky gravitace, na výklad světla a elektřiny (původ světla, polární záře, blesku např v Teorii elektřiny na matematickém základě, 1756) i jevů chemické povahy

Svou atomistickou představu ...


Práce ve fyzice

((1741 -vyslovil názor, že atomy různých prvků jsou kvalitativně různé a že se spojují v celky, v molekuly.)) Z jeho četných prací můžeme uvést například O nepostižitelných hmotných částicích tvořících tělesa v přírodě, v nichž spočívá podstata korpuskulárních vlastností z roku 1743, Teorie pružnosti vzduchu z roku 1749, Úvaha o tuhosti a tekutosti těles z roku 1760, O jevech vzduchových elektrickou silou způsobených z roku 1753 nebo Teorie elektřiny na matematickém základě z roku 1756 nebo Základy matematické chemie z roku 1744. Michail Lomonosov se zabýval především chemií a složením hmoty. Předpokládal, že se hmota skládá z drobných částic, jejichž pohybem vznikají různé fyzikální a chemické vlastnosti. V roce 1747 vydal Úvaha o chladu, kde uvádí vnitřní otáčivý pohyb částeček tělesa jako příčinu teploty tělesa. Částice horkých těles se otáčí rychleji než částice chladnějších těles. Podle Lomonosova musí existovat teplota, při které ustane pohyb částic. Naopak částice se mohou pohybovat nekonečně rychle, a proto i teplota může neomezeně růst.

Mezi Lomonosovovy vědecké úspěchy můžeme zařadit formulaci obecného zákona zachování hmotnosti (( 1749 -vyslovil ideu, že podstatou tepla je pohyb malých částeček, 1756 -experimentálně dokazoval zachování souhrnné hmotnosti látek při chemické reakci)), ke kterému dospěl při pokusu v roce 1756. V uzavřené nádobě nechal probíhat chemickou reakci a zjistil, že hmotnost celé soustavy se nemění. Tento zákon znovu vyslovil až v roce 1774 Antoine Lavoisier. Lomonosov také vyslovil v roce 1748 větu o současném zachování pohybu i hmotnosti v přírodě, tomu lze při volnějším výkladu rozumět jako zákonu zachování hybnosti a tedy i energie. O rok později přišel s myšlenkou, že podstatou tepla je pohyb malých částeček. Celých pět let se věnoval konstruování barometrů. Výsledkem jeho práce byl mořský barometr, který snesl neustálé otřesy na moři.

Fascinovala ho i elektřina, především v letech 1752 až 1753. Jako první v Rusku postavil Franklinův bleskosvod na svém domě. Lomonosov tvrdil, že může měřit elektrické napětí. V roce 1751 společně s Georgem Richmannem navrhli přístroj, který je předchůdcem dnešního elektrometru. Pomocí tohoto přístroje dokázali určit, které těleso je více zelektrizované. Ke konci roku 1753 zveřejnil v přednášce O jevech vzduchových elektrickou silou způsobených své vysvětlení atmosférické elektřiny. Rozlišuje tu dva způsoby vzniku elektřiny – třením a teplem. Domníval se, že atmosférická elektřina vzniká díly chladným a teplým vzdušným proudům. Bouřka tedy vzniká v době, kdy je spodní vrstva oblaků mnohem teplejší než vrstva svrchní, protisměrným prouděním obou vrstev dochází ke vzniku náboje. Náboje se tedy vytváří třením částic vzduchu a teplem. Popisuje tu způsoby ochrany před bleskem: podzemní chodby, elektrické tyče (bleskosvody). V souvislosti s atmosférickou elektřinou zkoumal i polární záře a zajímal se o meteorologii.

Navrhl a zkonstruoval řadu fyzikálních, meteorologických, optických i navigačních přístrojů, mimo jiné i nový typ dalekohledu, kterým pozoroval přechod Venuše přes sluneční disk a zjistil tak atmosféru Venuše a revolverový mikroskop, který umožňoval výměnu objektivu bez ztráty objektu ze zorného pole.

Geologie, literatura

Lomonosovu všestranost dokazuje také vydání 15 svazků básní, ale i překlady Homéra, Horátia a Seneky, a třeba i výroba skla (chemie a technologie výroby). V roce 1752 se o své výsledky z výroby skla podělil s Leonhardem Eulerem. Berlínští chemikové ocenili Lomonosovy výsledky jako významné. Kromě toho Lomonosov vynalezl stroje na výrobu bižuterie a ze skla vyráběl mozaiky. Jedna z nich se zachovala na slavnostním schodišti ruské Akademie věd. ((1757 -vykládal vznik rudných žil působením podzemního žáru a přenosu kovu v podobě par.))

V práci O zemských vrstvách podrobně popsal a vysvětlil vznik pohoří, zemětřesení a složení Země. ((1763 -V díle O zemských vrstvách navrhl klasifikaci čtyř typů zemětřesení podle jeho intenzity a způsobu výchilek; vyslovuje též představu o složení a vývoji Země. Vyslovil názor o možnosti dosáhnout Tichého oceánu Severní cestou.)) Chtěl napsat seznam minerálů a nerostů, které se nachází na území Ruska. Lomonosov zasáhl i do astronomie. 26. května 1761 pozoroval přechod Venuše přes sluneční disk. Po přiblížení se Venuše ke kraji slunečního disku byl Venušin okraj na chvíli nezřetelný. Lomonosov to vysvětlil tak, že Venuše má atmosféru. Historie bohužel připsala objev někomu jinému.


  1. Techmania Science center / Eduportál [online]. Dostupné na WWW: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1241/lomonosov http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1241/lomonosov
  • < Poznámky
  • Marie, matka Ježíšova
  • M. V. Lomonosov
  • Feynman
  • Odkazy