Radnice a bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba

Horni čast náměsti, fotografická pohlednice, I. republika.

Na horní části náměstí Josefa Vlastimila Kamarýta se nachází radnice a zrušený kostel sv. Filipa a Jakuba. V pozadí je vidět kostel sv. Václava v dolní části náměstí.

Současná radnice mohla být postavena někdy na počátku 17. století. V letech 1783 - 1784 byla budova opravena a zbarokizována (zejména dostala barokní štíty). Další větší oprava na sebe nechala čekat až do roku 1926. Pod omítkou se na straně k silnici objevil znak Velešína s letopočtem 1391 a na štítu obráceném do náměstí obraz sv. Trojice. To vše však bylo přikryto novou omítkou.1 Úprav bylo toho roku i v dalších létech více. Například v roce 1957 byla mimo jiné v dolní části radnice na straně k silnici zřízena autobusová čekárna.2 (Před radnicí byla totiž zastávka.) V roce 1966 byla ale čekárna zrušena.3

Kostel sv. Filipa a Jakuba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Poprvé je zmiňován 1.9.1491, kdy byl svěcen. Jeho vznik i existenci však obestírá tajemství, zvláště o tom, proč byl vůbec postaven, se můžeme jen dohadovat. V letech 1616 až 1773 v něm totiž byly slouženy jen dvě mše ročně - 1.května (na svátek Filipa a Jakuba) a 25.července. V roce 1785 byl císařem Josefem II. uzavřen a v roce 1787 prodán obci. Ta v roce 1792 prodala chrámovou loď soukromým osobám pro zřízení bytů. V dolní části presbytáře byla zřízena nemocnice, ze sakristie vznikla šatlava (tzv. šupárna). Protože kostel neprošel barokní přestavbou, měl až do počátku 20. století zachovánu řadu prvků pozdně gotického stavitelství. Po požáru v roce 1906 však byla loď úplně přestavěna, a až na pár výjimek ztratila všechny starší znaky.4 Chrámová loď měla a dosud má po zrušení kostela nejrůznější využití. Věž je kryta osmistěnnou jehlancovou střechou. Od dvacátých do osmdesátých let 20. století měla věž střechu se zábradlím, takže mohla posloužit jako rozhledna pro žáky místní základní školy.5


  1. JANDOVÁ R., HOLAKOVSKÝ M.: Dvě knihy o Velešíně, s. 98.
  2. Tamtéž, s. 99.
  3. Tamtéž, s. 100.
  4. Tamtéž, s. 96.
  5. Tamtéž, s. 97.